Historická osa dějin celého známého světa je pokusem poskytnout představu o hlavních událostech, které spoluutvořily současnost Qurandu. Časové údaje jsou samozřejmě vždy poněkud nejisté, obzvláště čím dál jdeme do minulosti. Mýty a pověsti někdy bývají vydávány za historii a pokud neexistuje jiný pramen, který by naše závěry vyvrátil, musíme spoléhat pouze na to, co máme a věřit, že si to pisatelé nevymysleli.
Na tomto místě nenajdete přehledné vyprávění o historii, které by zabralo mnoho svazků, nýbrž časovou osu, která přibližuje nejvýznamnější události známého světa. Pro získání orientace doporučujeme čtenáři navštívit nejprve vyprávění o Věcích Qurandu.
Zásadní otázkou vytváření „časové osy“ pro dávné dějiny Qurandu je sama povaha času. Totiž teprve v posledním Věku, ve Věku Hrdinů, čas plyne způsobem, jaký známe a dá se smysluplně počítat na roky.
V předchozích Věcích měl čas jiné skupenství a fungoval jiným způsobem. Změny a procesy, které ve Věku Hrdinů jsou otázkou let, jsou v předchozích Věcích otázkou staletí nebo tisíciletí. Namísto překotného a klokotavého toku kauzalit a vůlí, jenž charakterizuje poslední Věk, byly předchozí Věky často pevné a strnulé v jednom uspořádání až do okamžiku, než se v dramatickém gestu vše náhle změnilo a přeuspořádalo. Proto někteří učenci hovoří o tom, že zatímco ve Věku Hrdinů je čas těkavým plynem, v předchozích údobích byl čas spíše kapalinou či pevnou látkou s občasnými prasklinami a zlomy.
A. Nultý Věk, Věk Stvoření – stojí na nejzazším ‚počátku‘, nelze jej vůbec popsat v intencích historického času. Stejně dobře jej lze označovat za ‚počátek‘, ‚střed‘ i ‚konec‘.
B. Věky Stálé (1-5), tedy Věky Ticha, Otroctví, Války, Živlů, Azharianů – tyto věky sice v procesu kosmického vývoje následovaly v tomto pořadí (jež odráží hlubinnou bezčasou kauzalitu), ale zároveň se jedná také o věčné dimenze. Nikdy úplně nepominuly a zůstávají stále skryty ‚za růžkem reality‘. Reality, která na jejich skryté přítomnosti stojí jako na kamenných základech. Občas se umí vracet do teď a tady – o svátcích, při rituálech, na místech Moci, při revolucích a velkých událostech se najednou vynoří a na chvíli vtrhnou do reality.
C. Věky Pevné (6-7), tedy Věky Maghavanů a Poutníků – toto jsou věky ‚pevného skupenství‘ času, v nichž už existoval čas, ale ještě měl v sobě silný element mimočasí, takže spíš rezonoval, ohýbal se a rekrystalizoval, případně se třepil či lámal, spíš než že by plynul.
D. Věky Kapalné (8-9), tedy věky Elfů a Bohů – toto jsou věky ‚kapalného skupenství‘ času, v nichž už byl čas v mnohém podobný svému současnému fungování. Přesto však plynul podstatně pomaleji a líněji, kolektivněji a s větší setrvačností.
E. Věky Plynné – Věk Hrdinů a snad i věk následující – věky ‚plynného‘ času v němž události přicházejí v rychlém sledu a změně, podobně jako počasí za větrných jarních dnů.
F. Jsou tací učenci, kteří samozřejmě domýšlejí vývoj dál do budoucnosti a domnívají se, že jednoho dne přijdou věky ‚hořícího‘ času, v němž už opět počítání času na roky nebude dávat smysl – buď proto, že se čas bude počítat na zlomky vteřiny, nebo proto, že se bude zmítat v divokých otáčkách, takže lineární osa bude nepoužitelná.
Z hlediska způsobu plynutí času lze tedy Věky rozdělit zhruba takto:
Věk Maghavanů (80 000 - 50 000 př. SE)
Založení řádů Maghavanů, Architektů, Hermeneutiků.
Založení Gandharnagary jakožto sídla Adimaghavana.
Založení Věčného Města, bohatství a lidnatost Qurandu.
Věk Poutníků (50 000 - 30 000 př. SE)
Založení Valarkagantu, stráž proti tajemství Kaalu Charmat, Suvarnou, zažehnut Aderán coby posvátný oheň, ale zatím bez probuzeného obětního mystéria.
Prázdná opuštěná města, kmeny lovců a sběračů, pomalé zalidňování, ztráta povědomí o tom, kdo byli ti, kdo odešli.
Věž s krystalem na místě Sairis, střed sítě cest a milníků, jako připomínka a památník odešlých Poutníků.
Velké vylidnění, odchod mnohých na Cestu, zůstává jen zlomek vědomých bytostí.
Věk Elfů (30 000 - 10 200 př. SE)
Doba “Tyranie mágů”: Mágové vládnou lidem despotickou mocí a vynucují si poslušnost neustálým zneužíváním svých magických sil.
Lidé se obracejí na své magiky o pomoc proti příchozím. Válka lidských mágů s Protinožci. Mágové jsou úspěšní a během konfliktu objeví nové netušené možnosti magie.
Příchod protinožců, Mykarchové a Dendrarchové, elfové je vítají, lidé nesouhlasí.
Synové Letokruhu hegemonickým řádem, stromová města, poselstva k protinožcům.
Doba elfího budování, elfové noví učitelé lidí, občasné války elfích velmožů.
Věk Bohů (10 200 - 0 př. SE)
Věk Hrdinů (0 - 1080 SE)
Přehledně velké říše a epochy:
