Klany jsou v mnohém směru originálnějším projektem, než samotná Siranie. Zatímco Siranie je inovativní v tom, jakými všemi fantastickými bytostmi, zeměmi a společnostmi je zabydlen v podstatě klasický fantasy svět tolkienovského ražení, tak Klany jsou totálním krokem do neznáma a do temnoty.
Oba přístupy jsou tak komplementární. Kdo chce pochopit Siranii, má už v základu jasno – „představte si Středozem“ – a novinky spočívají spíš ve všech odchylkách, které přináší svět, který je narozdíl od Tolkienovy Středozemě inspirován spíš Antikou, Persií a Indií, než keltsko-germánskou Evropou. Právě proto je možné při hře Siranie již s nějakým předpochopením pracovat a Vypravěč má na starosti již jen kosmetické třešničky na dortu.
Kdo však chce hrát Klany, nemůže se opřít o nic. Svět Klanů – Urulóka – je světem, jenž nezná nic jako lineární prostor nebo čas – vše je zcela prodchnuto měkkou tvůrčí energií kosmu v čase jeho mytického vzniku, kdy kámen je jen zraková podoba magického slova pro „kámen“, kdy slunce umírá a každý den se rodí z popela jako bájný Fénix – v době Klanů to totiž opravdu takhle je a každý, kdo v té době zkusí chvíli žít a pak se vrátí zpět do naší Evropy 21. století, tak pochopí, že Fénix je jen podobenství o tom, jak to Kdysi opravdu bylo.
Klany jsou protikladem Siranie též v jistém minimalismu – hráčské postavy jsou obyčejnými dětmi v primitivní domorodé vesnice, která sama sebe považuje za střed světa, protože většina jejích obyvatel nikdy nepřekročila hřebeny okolních kopců. Tahle domorodá ves – Arka – žije ve světě pověr a mýtů, její obyvatelé se bojí tmy a věří, že v temnotě noci bloudí démoni. Jaké překvapení však zažívají hráči, když postupně zjišťují, že leckterá „pověra“ je až nebezpečně pravdivá a že svět okolo nich je úplně jiné místo, než jaké si jejich hráči i postavy domnívali, že je.
Nejlepší představu o Klanové hře návštěvník stránek získá, pokud si přečte několik kapitol z povídkového záznamu hry z pera Lucie Lukačovičové, jež jsou k nalezení ZDE.
Rovněž celý oddíl Ne-svět se týká světa v němž se pohybují postavy Klanů.
