Tajemné a tiché Březové hory skrývají osten dávno utkaného osudu. Přestože v těchto horách nepobývají žádní lupiči, ani zde neexistuje nějaké vyhlášené nebezpečné místo či prokletá hora, přesto se sem odváží málokterý člověk a obyvatelé hor jsou pokládáni za velmi odolné nebo s neznámými silami spolčené. Březové hory přežívají v příslovích a rčeních – “setkat se v Březových horách” znamená buďto zemřít nebo zažít setkání, které nelze zapomenout, ale ani pochopit.
Březové hory jsou nicméně velmi krásným místem – bělostné siranijské skály zde trčí z trávy jako jakési miniatury obřích hor stoupajících dále na východ. Podnebí je celkem teplé, málokdy zde bývá zataženo, i když mlhy jsou zde velmi časté. Břízy jsou nejčastějším stromem a někdy se zdá, jakoby teplý a suchý vítr vanul přímo z jejich hájů. Den je v těchto horách jako malovaný a noc je teplá a tichá. Každý se však bojí soumraku, kdy z šera vyvstávají podivné tvary a šelestivá tráva ožívá pohyby neznámých nohou.
