Grand
Siranie
Siranie
sever-thumb
Sever
Argolin
Argolin
arkagas-thumb
Arkagas

O bozích

Výraz „bůh“ označuje na Grandu poměrně široké spektrum bytostí nebo sil, které spolu navzájem nemusí mít nic společného, nebo se mohou docela míjet oblastí své působnosti. Bůh je široce vzato jakákoliv bytost nebo síla, která je výjimečná.

Bůh, nebo spíš bůžek, je i duch studánky, který se probral k vědomí ve chvíli kdy vznikla, i nesmrtelný a věčný Azhar, který byl dřív než Grand, i jednoduchý a zběsilý živlový bůh bouře i pletichářský a řečnivý bůh v lidské podobě, který se přestrojen za neúspěšného barda povaluje po hostinách Severských království.

Můžeme se však přesto pokusit o některé základní rozdělení a skrz to i pochopení (způsob Rozdělovačů).

Jedno z často používaných rozdělení je na jedné straně na „síly jež získaly vědomí“ a na druhé na „vědomí jež získala sílu“.

Prvním případem jsou „bohové něčeho“. Jakmile získá tajemným způsobem jakákoliv věc, myšlenka, pocit nebo cokoliv svoje hranice, získá i vědomí. Hranice získá skrze oddělení a oddělení je totéž, co pochopení nebo pojmenování. Proto se každé jednotlivé vědomí rodí spolu s pojmenováním. Pojmenování nemusí být slovní, stačí jako rozlišující pohled. Nechme metafyziky. Zkrátka některé velké a malé síly získaly vědomí a mysl a to takového rodu a způsobu, jaká přísluší tomu čeho to vědomí je. Malí bůžkové kamenů si vystačí s jednou nebo dvěma myšlenkami na tři století, bůh sopečného jícnu má rozhodně spíš emoce než myšlenky a ty jednou za pár desetiletí vybuchnou v žárlivé scéně, kterou odnese široké okolí. Do tohoto rodu patří bohové všelijakých činností jako je jídlo, spánek, zpěv, pláč, o nichž většina lidí neví, že jsou, ale přesto jim neustále přinášejí oběti. Již zřejmější bohové jsou patroni rozličných povolání, jako obchod, zlodějina, hazardní hry, milostné hry, bohové soudů, popravčích atd.

Co se týče tělesnosti tohoto druhu bohů, tak jejich tělem je to, co jsou. Tělem boha moře je moře samotné, bouře je tělem boha bouře a tak dále. Většina lidí sice „ví“, že je přítomen bůh, ale nedokáže si ho uvědomit. Ti, kteří si ho dokážou uvědomit, vidí jeho tělo jako živé a ne jako neživý objekt, což je ale původně přirozený reflex. Teprve výchova v takzvaně vyspělejších kulturách odnaučuje vidět bohy a síly, což se studenti Sairiských škol magie zas pracně učí nazpátek.

Druhým případem jsou bohové, kteří kdysi bývali někým z „lidu“ – velkými mudrci, hrdiny z lidského, elfího nebo jiného rodu a natolik v sobě očistili „střípek zrcadla“, že dosáhli božství. Tito mívají zpravidla moc s menším plošným dopadem, než řekněme božstva bouří, zato jsou většími individualitami a jejich činnost je méně předpověditelná. Na rozdíl od bohů prvního druhu mají cosi jako osobní historii a během věků proměňují svoji povahu.

Kromě tohoto rámcového rozdělení existuje mnoho přechodových stavů a mnoho výjimek, které není možné nějak jednoduše shrnout.

Bohové se jeví v mnoha různých formách. Bůh vášně jest onou vášní, proto je při vášni přítomen zcela a bezprostředně. Bůh hory je touto horou a tak dále. Přesto existují i antropomorfní projevy bohů, tedy způsob jevení, kdy se člověku jeví jako člověk. Je zřejmé, že to není jejich vlastní podoba, ale že si takovou podobu dávají, aby mohli vstupovat do lidské společnosti. Prvním způsobem antropomorfního jevení je tzv. „posel“, který se sám může dít v několika variantách.

Posel stvořený je postava lidského (elfího/zvířecího/atd.) vzhledu, která je čirým projevem boží vůle a jedná s jeho úmyslem na zemi. Obvykle bývá o dost podivnější a neobyčejnější než půjčený posel. Někteří bohové mají oblíbený vzhled svého stvořeného posla a tak lidé často zaměňují vzhled posla se vzhledem samotného boha.

Druhým druhem je půjčený posel. Bůh si tehdy vypůjčí určitou živou bytost, aby skrze ni dosáhla svých cílů. Tato bytost pak říká a dělá zvláštní věci a možná si na ně druhý den již ani nepamatuje.

Mimoto existuje ještě mnoho dalších způsobů jevení a jednání bohů, avšak jejich šíře je tak veliká, že snaha nějak je zkategorizovat a zařadit by jim spíše uškodila než pomohla.