Prolog

Vítr zpíval svou mrazivou píseň o pohybu. Ve výšinách se proháněly víry vloček, díky nimž se stával vítr téměř hmatatelným. Jejich ladné bílé proudy tančily svůj půvabný tanec marnosti, který trvá podle rozmaru náhody a končí v hlubině zapomnění. Dříve či později. V té závrati byla tíživost smrti i neklid života. Tak krátkého, a přece tak silného. Života v ledovém vichru. Existoval zde jediný pohyb – let.
Kapka krve stékala po zasněženém ledu. Za sebou zanechávala stopu. Člověk by to tak viděl. Avšak ten, kdo se díval, nebyl člověk, ale sněžný orel. Slétl níž a zakroužil. Po ledové pláni se pohyboval muž oblečený v rudých kožešinách. S rychlostí a obratností obyvatel severu bruslil zamrzlou plochou, jež se táhla od obzoru k obzoru. A potom upadl.
Orel slétl ještě níž. Zakřičel.
Muž vzhlédl. Náhlý závan mu shodil kožešinovou kapuci z hlavy a odhalil jeho tvář. Tvář s výrazem zoufalství.
Dravec složil křídla k tělu a padal jako kámen dolů oslepující vánicí.

World

Races

Sirania

North

Lebara

Vezan

Havdaur

Argolin

Arkagas
Sairis
Vaktar
Garion
Xalgon

Qurand

Rasy

Siranie

Sever

Lebara

Vezan

Havdaur

Argolin

Arkagas
Sairis
Vaktar
Garion
Xalgon