Yller

Nevelká země plně pod vlivem blízkého Xalgonu. Ylleřané jsou proslulí alchymisté a vynálezci. Alchymie je pro ně tradice a vášeň, před níž musí vše ustoupit. Mezi lidmi se hovoří o tom, že Ylleřané byli původně jeden z rodů v samotném Xalgonu, specialisté na alchymii. Jejich divoké experimenty ale neustále vyrážely okna ve městě, znečišťovaly vzduch i vodu a tak je samotní Xalgonci vykázali ven z města. V Xalgonu zůstali jen alchymističtí prodejci a „neexplozivní“ vynálezci, zatímco většina rodu byla přesídlena na relativně neobývané pláně na jihovýchod od Xalgonu, kde založily svou novou domovinu – Yller.

Yller je zemí bachratých širokostěnných domů, levných střešních krytin (jsou často vyměňované), potrubí a hadic, páry, strojů, komínů, laboratoří a továren. Ač země leží poměrně na severu, v yllerských domech je díky centrálnímu vytápění vždycky teplo. Mnohé potraviny si Ylleřané pěstují ve vyhřívaných sklenících, ale řadu jich také dovážejí. Jakožto centrum alchymistického výzkumu se Yller chlubí vlastní univerzitou, na níž přispívá řada světových mecenášů.

Řadový Ylleřan je člověk v neustálém spěchu. Obíhá kolem svých strojů a upravuje jejich nastavení a podobně se chová i ve společnosti nebo v rodinném kruhu. Ylleřané neustále „řeší problémy“ a „zlepšují řešení“ a to ať se jedná o stroje, nebo o lidi. Jejich rychlý až zbrklý intelekt se rozhodně nebojí experimentů a chyb. „Omyly jsou brány poznání“ je yllerské životní heslo. Zkáza způsobená selhavším experimentem jakoby téměř typického Ylleřana těšila. Těžko říct, jestli je to tím, že eliminoval nesprávnou cestu, nebo proto, že něco vybouchlo. Ylleřanské večírky prakticky vždy znamenají velké množství třaskavin.

Ylleřané se rozhodně neberou příliš vážně. Mají rádi výbuchy a hodnota lidského života u nich nestojí příliš vysoko. Jestliže zemře při výbuchu nějaký slavný vynálezce, národ samozřejmě truchlí – ale spíš oplakává ztracený intelekt, než člověka. Yllerská schopnost se nebrat vážně má efekt i na jejich módu. Záměrně se sebestylizují jako vynálezci, včetně takových detailů, jako rozčepýřené a esteticky umouněné vlasy upravené pomocí tužidla (yllerský vynález!) do podoby jako těsně po výbuchu.

Země je navzdory své malé velikosti a nevhodné poloze docela bohatá. Většina lidí se domnívá, že za to může fakt, že yllerské výrobky se poměrně draho prodávají především v Xalgonu, ale také v Garionu a Havdauru. Jsou ale tací, kteří mají za to, že Ylleřané se „topí ve zlatě“ proto, že se jim podařilo odhalit tajemství Kamene Proměny, díky němuž mohou transformovat olovo ve zlato. Málokdo ovšem takovým báchorkám věří, i když je s oblibou posílá dál.

Yllerský dovoz je kapitola sama pro sebe. Zatímco většina severských zemí si na delikátním rychle zrajícím jižním ovoci jednoduše nepochutná, protože doprava koňskými povozy je příliš pomalá a ovoce by se zkazilo, Ylleřané se rozhodli ukázat, co jejich vynálezy umí, a vyrazili nesmírně dlouhý severojižní tunel pod Telpanským pohořím, který ústí až v Tagariském království poblíž hlavního města Altamoaru ležícího dostatečně jižně a na křižovatce obchodních cest. V tunelu jezdí vlak poháněný parou, pýcha yllerské dovednosti. Tagaris s vyústěním na svém území souhlasil, ač s váháním, protože představa čilého obchodu s centrem v jejich městě převážila nad zneklidňující představou nepřátelské armády, která se jednoho dne vysype z onoho pekelného stroje. Za tímto účelem je vlak před vyjetím z tunelu vždy pečlivě prohlížen a Tagarinci na konci tunelu postavili mohutnou ocelovou bránu.

Zbývá si položit otázku, proč vynálezy, kterými Yller oplývá, se nešíří rychle dál po Grandu. K jistému pomalému šíření nepochybně dochází, zvláště směrem do Garionu a odtamtud dál po Grandu (a Mantrin je kapitolou samou o sobě), ale je pravdou, že proti vynálezům je v mnoha zemích Grandu silný odpor. Vynález či stroj se v řadě jazyků Grandu řekne stejným slovem jako „podvod“ nebo „úklad“. Pro řadu vladařů a šlechticů je prestižní mít na dvoře nějaký efektní „vynález“ nebo „robota“, ale nikdy by je nenapadlo, že jsou něco víc, než zábavné nebo nebezpečné „triky“. Jejich použití v boji by znamenalo sice jednorázové vítězství, ale dlouhodobou morální prohru, protože sousední vladaři by se na takového nečestného hráče následně sesypali koncentrovaným útokem. Jejich použití ve výrobě zatím ve většině zemí Grandu, s jejich nízkou hustotou obyvatelstva a feudálním uspořádáním, nedává mnoho prostoru. První pokusy probíhají mimo Yller jen v Xalgonu a Garionu. V řadě dalších ohledů alchymii a technologii konkuruje magie, která je všeobecně považována za počestnější a správnější cestu.