Grand
Siranie
Siranie
sever-thumb
Sever
Argolin
Argolin
arkagas-thumb
Arkagas

Smrt a zrod

I. díl: Smrt a zrod

Vydáváme se na cestu lodí snovým oceánem a skrz obrovský vodní vír vyplaveme na jihu Siranie.

Dorazíme do Sairis. Do novu zbývá 2 dny.

Vyvolání Gamola: Mistra Súlina uvítá důstojný Velmistr Nekromantické gildy Izgiakus. Neurčeného věku s prošedivělými vlasy a rozeklanou bradkou připomínající ďábla.

Jeho pracovna je plna černých knih a obrazů mrtvol.

„Mistře Súline a přátelé vstupte do mé pracovny, není tak časté, abych mohl hostit tak živou návštěvu.

Na základě vašich informaci jsem již zařídil vše potřebné k navázání spěšného kontaktu s Gamolem. Příhodný čas je zítra a já jsem se vás již předem doptával na důležité informace o tom, koho budeme vyvolávat, naštěstí Gamol Melissai Vinori patří mezi dlouholeté a známé osobnosti působící zde v Sairis. Kdy zemřel, díky vám víme na hodiny přesně. Pro kontakt je samozřejmě ideální tělo zemřelého, v jeho absenci máme několik možností, jak se s ním spojit.

První možnost, hluboký trans a astrální výprava za zemřelým do jiného světa, což nedoporučuji, pokud v tom opravdu nejste kovaní experti. Velmi často se stane, že se trans změní ve smrt.

Druhá možnost, která za starých časů bývala často používána, dnes se vsak rovněž nedoporučuje: Vstup v těle – máme zde bránu v hlubinách Sairis do zásvětí. V zásvětí je možno vstoupit v dialog s jeho obyvateli. Nicméně během několika posledních desetiletí se stávalo stále častěji, že komunikace probíhala nejenom tam, ale i odtamtud ven a museli jsme bránu zapečetit, protože cosi probouzelo k aktivitě obyvatele na druhé straně a oni chodili na návštěvu k nám. Což jaksi nebylo něco, jak by kontrolovaná nekromancie měla probíhat.

Třetí možnost dostupná vám, je přivolaní pouze karmického a astrálního těla. Jakási projekce daného zemřelého. K tomu je samozřejmě dobré přinést dary ve formě krve správné bytosti a je dobré mít nějaký předmět, který byl v jeho držení. Další potřebné je jeho pravé jméno, které máme.

Potřebnou obětinou, kterou jsem již objednal. V případě horoskopu, který jsem nechal vypracovat, nám vyšlo, že pro našeho klienta budeme potřebovat Zmiji krev. Máme tři hady, kdyby měl váš klient nadstandartní hlad.“

Anskar prosí o základy bezpečné komunikace s duší zemřelého.

Nekromant: „Krev, kterou mu nabídnete jako podmínku pro zahájení vašeho rozhovoru, bude tvořit spojující bod mezi vámi a oním světem. Do takové míry do jaké okusí tu krev, bude ve spojení s vámi. Vy máte moznost s ním hovořit a pokud neporušíte některé rituální zvyklosti – nepřekročit čáry ochranných kruhů – tak se bude odehrávat rozhovor cistě na verbální rovině. Jediné co mu můžete kromě dalšího doušku krve nabídnout, jsou přísliby a manipulace jak si ho naklonit. Což často – přiznejme si to – má formu slibovaní, balamucení a podlézaní. Jednoduché manipulace ale duch pozná, je to takové uměni sebemanipulace, které přijde některým z nás na tom celém to nejzajímavější.“

Druhy den o půlnoci dorazíme do komnat geomanticky a astrologicky ideálně umístěných (na zdi přibyla plaketka Mistr Súlin použil tuto místnost)

Anskar lituje, že vložil Gamolovi při pohřbu do úst střep z rozbité klece uzlu a bojí se následků při vyvolávaní. Na rituál dává jednu Gamolovu botu. Had je již košer obětován do speciální nádoby. Všichni pějeme refrén rituální litanie.

Gamol: Přátelé, dlouho jsme se neviděli.

Omerin: Buď pozdraven.

G: Sladké hlasy živých lidí. Přinesli jste mi, co si duše mrtvého žádá?

Súlin: Přinesli jsme ti něco, co by mohlo osvěžit tvůj jazyk a snad i tvou mysl.

G: Čichám, čichám krev rodu blízkého mé povaze.

Zdá se nám, že to není úplně Gamol. Ani za života tolik nepřehrával. Je to démonický odraz jeho povahy, to co z něj zbylo v éteru. Nakloní se a usrkne krve a pak říká:

G: Dobrá pojďme k věci. Něco chcete, já něco mám. Co mi můžete nabídnout.

O: Možná, že to co chceme je i to, co si přeješ ty. Rádi bychom věděli podrobnosti o fungovaní klíče, který jsi nám svěřil, a rádi bychom pokračovali tam, kam jsi nás nasměroval.

G: A co je ten směr přesně?

S: Je to dostat se na kobylku Sivě. Je to to, co by ji mohlo podrazit nohu a srazit na kolena.

O: A ještě lépe ještě dál.

Anskar: A co můžeme nabídnout tobě, je vykonat pomstu na tom, kdo tě poslal na onen svět.

G se zasměje: Milý Anskare, jak se ti libí moje boty? Tak věř, že mé požehnaní je v nich skryté, a následuje tě na každém kroku. A v tu chvíli vyplivne něco malého, co přeskočí hranici kruhu – kovový trn.

A: Vidím, že i ty jsi dostal ode mě něco na oplátku za ty boty.

Gamol se démonicky směje: A co to mělo být Anskare? Mince na cestu?

A: Přesně tak, doufal jsem, že tam kam míříš, bys mohl dojít s novou změněnou představou.

Gamol: Pak vám mužů říci, že nevyužíváte do plna své síly. Máte s sebou klíč v podobě člověka – to je ta nová tvář mezi vámi. On vás dokáže skrýt před Sítí. A s ním ve vašem středu můžete jít kamkoliv Sítí a nebudete pozorováni. Když ponese klíč – Můj klíč. A kam pasuje? To přeci víte. V srdci svobodné země je nejstarší jádro sítě. Tam patří ten klíč. Tam je první steh, který když rozetnete, Síť se rozplete. Můžete držet její otěže. Otevřete ji jako zakázanou bránu, jako zavřený květ. Tam můžete vkročit, Sítí nezpozorováni, a dosáhnout svého cíle. To byl můj záměr. Moje poslední pomsta.

O: Máš tušení, co to udělá Sivě, kromě toho, že bude ukrutně naštvaná?

G: Ztratí mnoho své síly. Věnovala se síti, jako svému dítěti. Je teď silná a mocná skrze přítomnost sítě. Když ji odetnete od jejího kořene, tak se scvrkne síla Sivy na sílu blízkou smrtelníkům.

A: A není Thalis stejně v Síti zastoupen?

G: Ha ha, Pán sítě. Ano, je zaprodaný touze po moci jako ona a stejně jako ona ztratí vše.

A: Jak se povedlo infikovat mysl paladinů do téhle zrůdnosti?

G: Za to také trochu mohu, ale musím říci, že v současné podobě se při pohledu na Paladiny mým očím skýtá báječné potěšení. Když ti nafoukaní panáci mají v žaludku skrytou temnotu.

A: Tehdy jsi tedy získal ten klíč? Určitě jsi nevykonal tu práci, aniž by sis nenechal zadní vrátka.

G: S paladiny je to tak trochu jiná otázka. Jejich náčelník Ocelot, věří více myslím bytosti, než jakýmkoliv systémům. Obavám se, že v tomto směru vám zbývá jedině naděje se Sítí. Paladinové se nechají ovládat jen v rámci hierarchie. Vysoko nicméně stojí strážci Sítě – nyní již mohu říci kolegové – kteří stráží uzly. Po té, co Síť sklouzne do vašich rukou, část síly bude moci být přenesena do řad paladinů a budete je moci ovládnout. Ale zde je to velmi závislé na lidském faktoru… Mám žízeň.

G: Teď jsem hovořil já, nyní budete hovořit vy. Co máte v úmyslu? Co je cílem vaší cesty?

O: Rozhodně je zapotřebí nějakým způsobem zatočit se Sivou a Síti. To je teď vlastně totéž. K tomu se musíme dostat do srdce Svobodné země. Vždycky jsi byl dobrý v chození ve stínech. Co bys nám poradil, abychom se po cestě do centra Svobodné vyhnuli zemi paladinů?

G: Správně, musíte zastavit Sivu a ukončit síť. Pro síť budete neviditelní, a pokud vás nějaké paladinské oči uvidí, stačí včas setnout hlavu. Odstranit tu a tam nějakou stráž přeci umíte, důležité je nevyvolat žádný poplach.

A: A nevidíš náhodou ze stínů, kde pobýváš, kde je Punar?

G: Domnívám se, že jeho veličenstvo Punar stále ještě tráví své prázdniny v Xalgonu. Ale kvůli čemu sis pořídil ty boty. Již jsi zkusil zlatý proužek, neboj se použít i černý proužek. To je zvláště neslyšná chůze. Taková, která díky své hluboké spojenosti s mocí Novu dokáže být neviděna i v hranicích Sítě.

S: Však už jsi nám předvedl tuto sílu několikrát… nevíme, jestli ji dokážeme natolik ovládat, abychom si mohli dovolit využít tvých prostředků.

G: Já věřím ve váš neskonalý talent…. Mám zase žízeň. (A vypije třetí šálek.) Tak přátelé poslední otázky, neb mě již volají mé temné stezky.

A: Co jsi dostal od Saurahana za to, že jsi vyvolal inverzi Aderánu?

G: Já jsem vyrojil a probudil Arkagas. Probudil jsem roje jeho můr, které se vydaly hledat nový domov. Zplodil jsem nové světy, nový lid, který doposud tvář světa neviděl. To bylo volaní, které mě vedlo k inverzi Aderánu. Nová cesta pro lid Arky.

A: A teď se inverze síří kolem Grandu a ničí prostor kolem.

G: A můj lid bude jeden z mála, který dokáže vzdorovat inverzi. Absorbuje ji. Inverze je jejich kořen a oni z ní vyrostli v krásný květ. Stín věci je podoba věci, to není monstrum. Ne každá tma je monstrum. Některá tma hladí jako samet. Moje sametové můry si žijí ve svých světech a nemůže se jich dotknout inverze. To je moje vize, se kterou mohu odejít do zasvětí, protože můj hlas bude dál slyšet v šelestění jejich křídel.

S: A dokáže Sít tedy inverzi zastavit?

G: Síť pracuje s inverzí, může ji zastavit, může ji vyvolat.

S: Může ji změnit? Proměnit v sametovou noc?

G: Tak daleko Sivina představivost nesahá. Ona stojí proti těmto věcem. Ona bojuje za starý svět, ale používá k tomu jakékoliv metody, které ji přijdou pod ruku. Já bojuji za nový svět, elegantně, tajemně. A už ne více. Žijte blaze!

Plášť se snese do tmy a ztratí se.

Setkaní s Architektem: Orm prozradil architektům zřecovský původ Thalise a Sivy.

Plán: vyrazit do Svobodné země pomocí snové cesty z úhlu, který nikdo nečeká a nehlídá.

Vyrážíme do podzemí Sairis do doporučené jeskyně sloužící jako “spánková laboratoř”, jsou tam jen zbytky rozpadlých golemů a zpola setřená temná zaklínadla. Dorážíme v Sairiské autolodi. Svěříme Ormovi klíč k síti. Malá větvička z černého kovu zakončená trny. Trochu šroubovitá s miniaturními runovými nápisy. Naše perly se rozzáří jasnějším světlem, které se stane mlhou a ta je přitahována Ormem a klíčem který drží. Mlha se stane aurou kolem Orma a pak se rozšíří a obklopí celou skupinu v lodi. Jdeme spát. Anskar aktivuje stříbrný proužek a po usnutí se noříme se do noční můry. Pohybujeme se v pohasínajícím světě západu slunce, zastřené zvuky, na černých keřích občas rostou svíticí bobulky jako jeřabiny. Po cestě nacházíme mrtvé poutníky: amulet do Garionu, Uldaru, Argolinu, Asvittary.

Všude kolem nás jsou černé pavučiny a postupně jak jdeme jich je více a více a zastírají svíticí bobulky. Po utrhnutí bobulky lehce voní a zvoní. Každý jednu slupneme a rozjasní se nám zrak a nakonec dojdeme do Měsíčního sálu. Pres Měsíční sál jsme vybrali cestu, která nás zavedla do světa Gamolových Můr. Orm s klíčem je považován za Gamolova proroka a Anskar je díky botám považován za Gamolova přítele, jímž byl obdarován. Můry nazývají svobodnou zem Zlobol. Mohutná Síť vždy byla kolem toho místa. Kdo se tam přiblíží, málokdy se vrátí, a i tak je změněný.

Můra: Pokud míříte na to místo, pak jistě zemřete.

Anskar: Je to místo, kam nás poslal Gamol.

Můra: Pak máte naději.

Pohoštěni vodou, můry nás každého nesou ve dvou napříč dimenzemi a temnými místy. Nakonec se vynoříme uprostřed bouřkových oblak na Grandu ve Svobodné zemi.

Hledáme Erduna, objevujeme obrovskou Propast obehnanou kruhem pevností. Jdeme do centrální pevnosti nad útesem. Po cestě přepadneme speciální jednotku Paladinů a převlékneme se do jejich zbroje. Dorážíme do pevnosti, vyzvedneme Erduna z vězení a jsme zavoláni do Trůní místnosti.

V trůní místnosti sedí prošedivělý nevysoký Ocelot, po stranách místnosti je 16 paladinů, co vypadají, že dlouho hleděli do Propasti.

Ocelot si pohledem změří skupinu a řekne: Přátelé opět se setkáváme, odložte si přilby.

Ocelotovi prozradíme zřecovský původ Thalise a Sivy a sondujeme jestli Ocelot není z této trojice Žreců.

Ocelot: Propast za mými zády je poslední zbytek onoho světa, jaký byl předtím, než přisel Řád. Věk nekonečné bitvy. Vznik mnohých řádů – jedním z nich Paladinové – přivodili konec této nekonečné bitvy. Protože je nekonečná, nelze ji zcela zrušit, ale pouze spoutat. Za námi leží spoutána a já jsem její strážce. Dříve ji strážila starodávná, osudová Síť. Nebezpečí a nepřátel přibývalo, tak jsme Síť museli vylepšit.

Anskar: Máme podezření, že Thalis do sítě zabudoval možnost jak ji zinvertovat. Přivedli jsme Erduna, aby pomohl zkontrolovat Síť na této úrovni. Naším strachem a důvodem, proč jsme přišli potají, je podezření, že jsi se stal Thalisovou loutkou.

Ocelot: Já nejsem loutka, jsem prostě na jejich strane. Přátelé, prozradím vám jednu drobnost o vašem příteli Gamolovi. Zůstal stále ve službách temných bytostí, které vzýval. Je to monstrum. Já jsem ho využil jako perořízek, a pak jsem ho odložil, jak nejdál to šlo. Nakolik jsem s ním měl tu čest, není to bytost, které bych věřil nos mezi očima. Máte zajímavé řeči, ale nic to nemění na tom, ze vás nepustím ani o krok dál tímto směrem.

Nicméně jsem zastáncem starých způsobů – Paladova soudu. V jakémkoliv pořadí, bez zbroje jen se zbraní své volby se s vámi utkám. Pokud budu zneschopněn, vy budete mít volnou cestu vyzkoušet váš způsob. Pokud ne, tak si Palas nepřeje, abyste narušovali Síť.

(Jak zní proroctví o smrti žrece?)

Postupně vyzve na souboj: Anskar podá největší výkon své bojové kariéry – škrábne Ocelota až do krve, než je sražen. Súlin se pokusí omráčit Ocelota a sám je knokautován. Omerin dostane od Jezara pusu na čelo. A nasazuje taktiku udýchat a utahat. Zraní Ocelota na kolenu a dál ho unavuje. Nakonec Omerin srazí Ocelota a omráčí ho úderem naplocho. Zpoza Omerin přiskočí k Ocelotovi Jezar se slovy “já jsem lékař” a odtáhne Ocelota o kousek dál (Sombra: Odvede pozornost Omerin slovy “podej mi lékařskou brašnu”). Ze záňadří vytáhne malou černou dýku, podřízne mu krk a napije se. To celé dříve než stihne Omerin vykřiknout počkej.

Omerin vykřikne hrůzou; Súlin je v šoku; Anskar nechápe, co se děje; Orm začne prchat; Jinotaj;

Paladinové utočí na Jezara; Omerin na dálku částečně zastavuje Ocelotovi krvácení z krku pomocí živlové sympatie a zachrčí: Odtáhněte Ocelota.

Súlin se snaží vůlí vytáhnout Ocelota za nohu zpoza štítu. Jezar zlomí Ocelotovi krk.

Zatímco je Jezar zaneprázdněn bojem s Paladiny, projde družina za trůn a staré velké kamenné dveře se rozzáří a reagují na naše perly. Súlin otevře dveře bez odporu. Vycházíme na špičku útesu, který je nad propastí.

Meteoricky vypadající skalisko, pradávný artefakt a z něj vychází ohromné množství síly, která se podílí na Síti. Kolem ní je jemně upletena kovová síť, viditelně přidaná později. Má 13 zdobných ornamentů dokola, jeden z nich je přímo naproti vchodu. Identifikujeme v Ornamentech klíčovou dírku.

Omerin přísahá pomstu Jezarovi.

Orm: Opravdu chce teď zničit Síť? Není to Jezarův plán, aby se zároveň s transformací zbavil i pout Sítě? Mohl se kdykoliv pokusit zabít Alquisaintira, jiného žrece a spustit svou transformaci. Nebudeme hrát do jeho plánu?

Súlin: Je to jedna z možností, ale druhou je, že to byly možná poslední zbytky vůle Jezara, aby nám dal šanci využít Sítě, abychom ho mohli zastavit.

Z hukotu bouře je slyšet tisíce hlasů plných moci a energie. Síť se klepe stále silněji a máme pocit, že blíží Siva.

Orm se chystá vkládat klíč do dírky a přinášíme perly k mříži. Ze záře perel se kolem nás dělá štít světla, v jehož kruhu na nás nikdo nemůže. Cítíme, že vystupujeme mimo Osud, ani císařovna ani nic jiného nás nemůže zasáhnout. Ze šumu bouře vystupuje postava. Rudá ošlehaná tvář, šedé vlasy, menší postava. Zandar. Za ním vidíme nespočetný zástup mizící do stínů.

Omerin: Zandare! Jezar nás zradil.

Zandar: Omerin! Já vím, pusťte mě a já to narovnám.

V místnosti se objevuje Siva: Zadržte. Pro všechny bohy i démony nestrkejte tam ten klíč! Síť je naše jediná ochrana před temnými silami, které jsou v tomto světě i za ním.

Přichází Jezar a zastavuje ho náš bílý štít.

Súlin utěšuje Omerin a vkládají perlu do lampičky a přehrávají Sivě vizi perly.

Siva: Nemusíte pokračovat s dalšími perlami. Vím o tom, že existují. Jsou součástí mě od počátku, vždycky jsem to věděla.

A: Tak co je tvá chybějící třetina?

S: Není třetí, toto je náš pokus jak zachránit svět. Pokud mi dáte ten klíč, tak udržím síť a budeme moci společně vyřešit to monstrum Jezara.

Zandar: To kde stojíte je mezi dvěma neplodnými nohami světa. Temnota a zoufalá snaha řádu té temnotě čelit. Já jsem na svých cestách našel jediné řešení. Omlazení. Za mnou stojí nespočetné voje. Když mě pustíte, tak já zajistím omlazení Grandu. Nebude ani Siva, ani můj bratříček Jezrabaoth. A bude nový věk. Nemohu vám slíbit, že to ustojí vaše oblíbená města a přátelé. Ale bude nový a čistý věk. Žádný řád, ani chaos, nový začátek. Nová síla, nová energie, ohromná destrukce. Moje voje jsou připraveny.

Jezar: Mohu něco říci sám?

Omerin: Ty zrůdo!

Jezrabaoth: Vše, co si myslíte, že znáte, je úplně obráceně. Noc je potřeba k tomu, aby mohl vyjít nový den. Mohu vám slíbit, že Grand za mé vlády nebude mít žádnou síť a žádnou zkázu. Já jsem syn Stvořitele. Přináším vám svobodu a vykoupení.

Siva: Věštba z jantarové citadely: Nikdy nelze uzavřít mír mezi všemi. Já postupuji tak, jak nejlépe mohu.

Naše sféra ochrany se rozzáří a ozve se Suvarnův hlas v pradávném jazyce Azharštiny: Dovolím si jedno malé kouzlo, v následujících chvílích promluví každá ze stran Azharsky, bez vytáček a bez lži. Pak se rozhodnete.

Siva: Zvolíte-li mě, svět bude řízen rozhodnutími moudrých a Žreců. Bude se v něm rozrůstat Síť, která bude tu více, tu méně na obtíž. Bude ovlivňovat životy lidí a bude strážit Grand jako zbroj omezující v pohybu, ale bezpečná. Grand bude stárnout, Síť bude těžknout, ale stále bude dost prostoru pro život v kultuře a moudrosti toho, co bylo nashromážděno v minulých dobách. O Síti se bude rozhodovat, můžete k její změně přispět, ale zůstane.

Zandar: Za mnou jsou voje, které prožily věky v nekonečné bitvě. Kupodivu nejsou staří, jsou tím nejmladším, co může být. Blonďaté bestie plné života, dravé. Přijdou na Grand a nastane konec mnoha říší a bohů. Zrodí se noví bohové a nové země. Sairis padne, Sirgon padne, Arkagas padne, Gandharalehne popelem. Ale vznikne nový svět, plný energie a nových příběhů. Smrt a porod.

Jezar: Zruším ihned Síť, už nebude potřeba. Svět zůstane, jak ho znáte. Jen na pradávný trůn v Garionu dosedne pravoplatný vládce. Syn Boží, syn Stvořitele. Všichni budou dál žít, obchodovat, milovat se a rodit. Ale všechno bude vyjádřením jedné myšlenky, radostné službě Stvořiteli. Bude velký nový příběh, všechno staré se stane bájemi minulosti. Báje si budeme vyprávět, ale nebudeme jim věřit. Bude jen jedna Pravda. Po dlouhá staletí se tato Pravda možná nedostane daleko, bude se ale rozrůstat ze středu Garionu, možná ji někteří budou vzdorovat. Lesy ji nepřijmou nikdy. To nevadí. Stvořitel na vše bude shlížet s laskavým úsměvem. Budou také časy válek a časy míru, i když Stvořitelova míru bude stále víc a víc. Bude to také nový den, dokonce docela nový čas, bez zničení vašich měst a pod jednou myšlenkou.

Po diskuzi volíme Zandara

Orm vkládá klíč. Pradávné siločáry se rozzáří od klíče na všechny strany. Celá síť se rozzáří strašlivou energií a pukne. Uzly vybuchují.

Omerin natahuje černou rukavici a vrhá své adamantiové mambele na Sivu. Tu pohltí černé plameny a uchvacuje ji narůstající bouře okolo.

Snášíme se dolů z útesu na kraji bouře. Z bouře vystupují legie z jiného světa. Mračna se trhají a vystupují z něj nekonečné mlžné legie vojáků. Ve vzduchu vylétají draci.

Suvarna se loučí s pohasínající září perel: Uvidíme se u plamenu Aderánu.