Garion

Poloha a rozsah Garionské říše na mapě Grandu.

Největší a nejbohatší město na tváři Grandu, pomyslný střed světa, křižovatka cest. Město s dávnou a pohnutou minulostí. Široké třídy mnohapatrových domů se křižují napříč centrem a potkávají se na lidnatých náměstích před slovutnými chrámy a divadly. Nejstarší část města, Bet‘even, se tyčí vysoko nad centrem na skalním mostě nad mohutným vodopádem. Za vodopádem ve skalách je vyhloubená podzemní část města podél dlouhého skalního tunelu.

Centrum města je obehnáno vysokou hradbou a chráněno říčním proudem a horami, ovšem domy a ulice se již před tisíciletími rozrostly za hranice starého města a zástavba tak pokrývá kopce a údolí kam až oko dohlédne. Ze všech koutů města je však stále vidět symbolický střed Garionu – nesmírný zikkurat s pilířem na vrcholku, Gar Ion, opora nebes.

Garion má podle posledního censu zhruba 3 miliony obyvatel a tak je na jednom místě naměstnáno tolik lidí, kolik jinde tvoří celý velký stát. Město je velký žrout a hltoun. Z blízkých hor do města míří početné akvadukty, jeho sýpky se plní obilím z nesmírných lánů, jež se od města táhnou na jih podél řeky Ranny až k Esse, městu v deltě, a pak podél severních břehů vnitrozemského moře Sgallenu.

Jméno

Název Garion je docela oříšek. V Garionu se mluví mnoha jazyky – řadou vezanských a dornských dialektů, elfštinou i siranijštinou. Garionština samotná je prostě kreol v němž se všechny tyto jazyky mísí. A jméno Garion znamená v různých jazycích různé věci. Obvykle vykládá jako složené ze dvou částí: ion znamená ‚pilíř, věž‘ a gar znamená ‚země‘, v dornštině, tedy jméno města by znamenalo „Pilíř Země“. Elfsky jméno znamená v překladu „Potomek Umění“, ve vezanštině „Souběh“.

Město

Hřeben Zenitových hor přetíná široké planiny na sever od vnitrozemského moře Sgallenu. Garion leží v místě, kde je napříč hřebenem prokután široký tunel, který byl časem rozšířen do celého podzemního města, kde tradičně sídlí garionské banky. Od jeho východní brány, zvané Pathech, vede pak Svatá cesta dolů z hor až do městského centra. Svatá cesta prochází Bet’evenem, visutou čtvrtí, která je vystavěna na mostech nad vodopádem, a její prastaré dláždění pokryté runami končí na Staré Agoře. Město je proslulé svými obchody a tržišti, divadly a chrámy, závodišti a lázněmi. Tradice říká, že ve městě se nachází celkem devět divů světa a že žádný poutník by neměl město opustit, aniž by jich všech devět navštivil. Patří mezi ně:

  • Bet’even – město nad vodopádem
  • Gar Ion – pilíř v centru světa
  • Olgotheum – největší amfitheátr na Grandu
  • Ertzessa – zahrada v podobě miniatury celého světa
  • Džatiraydan – létající skalisko džinů
  • Abalqasir – palácová hora
  • Duthal – podzemní město
  • Pantheon – původní starobylý chrám všech bohů
  • Hradby města – dvouřadá hradba, jež se ční vysoko nad domy vnějšího města

Historie

Počátky Garionu jsou zahalené v mlhách. Podle všeobecného názoru se jedná o nejstarší lidské město, založené dávnými Vezanci s pomocí Elfů. Tradiční letopočet pro založení města je 11800 př. SE a od něho Garionci počítají své roky, takže dle jejich kalendáře je nyní rok 12 880 SE.

Lidé z Vezanské rasy brzy po založení Garionu na jihu založili ještě druhé město – Vezan – po němž se celá rasa jmenuje, na severu na dohled od Kaalu Charmat. Spojením těchto dvou měst vznikla Vezanská říše, v níž Garion hrál roli bohatého města a jakési „sýpky“ říše, zatímco Vezan hrál roli intelektuálního centra, v němž lidé začali rychle pronikat do tajných nauk. Brzy se v pýše postavili hegemonii Elfů a v rasových válkách je postupně donutili ustoupit do chráněných říší.

Garion vzkvétal v době Starého Vezanu a jeho bohatství a opulence byla příslovečná. Tehdy byl postaven v jeho středu nesmírný pilíř, umělá hora a na jejím vrcholu věž či obelisk, portál a trůn. Říká se, že byl postaven dlaněmi mladých bohů jako dílo radosti a tajemství. Přístup k bráně a trůnu navěky stráží Nezrozený Tuarvalir.

Nakonec se však Říše zhroutila ve strašlivém kataklyzmatu, Vezan se propadl do mlh a samotný Garion byl těžce poničen zemětřeseními a pleněním hord. Temný věk pokračoval tisíciletími, kdy město bylo téměř opuštěno a lidé žili skryti jen v bezpečných tunelech Duthalu a na mostech Bet’evenu, zatímco svchu hleděli na opuštěné rozvaliny, kam až oko dohlédlo.

Po vystoupení proroka Marggothia, který pocházel právě z Garionu, se začali jeho přívrženci shromažďovat ve městě a začal čas obnovy. Trvalo dlouho, než město dobylo znovu své postavení, nejprve bylo součástí Havdaurské říše, ale nakonec získalo samostatnost a vznikla Garionská říše, do níž náležely všechny země na západ od Siranie. Tisíciletá říše ale také nakonec zeslábla a postupně se z ní vydělily Saifáty, Havdaur a další dnes samostatné země.

Garion nakonec zůstal tím, čím vždy byl – bohatým středem světa, nesmírným tržištěm plným koření a luxusu. Jeho imperiální moc je minulostí, přesto je však nejmocnějším městem na Grandu, středem velikého státu, který si sice stále ještě říká Říše, ale vládne spíše diplomacií a penězi než vojenskou mocí.

  • Založení Garionu
  • Vznik Vezanské říše
  • Rasové války
  • Pád Vezanu
  • Světová potopa a transformace zemí
  • Vystupuje prorok a reformátor Marggothius
  • Období Starého Havdauru
  • Vzmach Garionu jakožto slavného města “všech bohů” a vzniká tisíciletá říše
  • Úpadek Garionské říše. Odtrhává se Havdaur a Saifáty
  • Nový vzmach Garionu
  • Současnost