Energie

Pátého dne po letním slunovratu osmnáctého roku vlády Císařovny Siraeth předstoupila před Její Výsost trojice mágů, která již nějakou dobu předtím žádala o audienci. Kronikáři se shodují na tom, že to byla ta nejzvláštnější trojice, jakou si lze představit: mantrinský mág ve své ceremoniální zbroji, kněžka mrtvých z Havdauru a proslulý arcimistr pěti živlů ze Sairis, ctihodný Teisen Cartaiade.

Poté, co Císařovnu uctivě pozdravili, položili ji k nohám kožené pouzdro se svitkem, jehož obsah prý změní dějiny. Je psáno, že ctihodný Teisen tehdy řekl: “Poté, co jsme spatřili dosah naší práce, zvažovali jsme, že dílo věnujeme některému z velkých bohů Grandu. Pak jsme však pochopili, že jeho význam nedlí ve věčnosti, ale v historii a tak je přinášíme Tobě, Naše Paní, neboť stojíš mezi světem věčnosti a dějin. Přejeme si, aby Siranie byla první zemí, jež z našeho objevu může čerpat.”

A tak se stalo. Revoluční objev pojednaný na svitku, zvaného od té doby Rudá lastura podle charakteristikého zkroucení koženého obalu na obou koncích, se šířil nejprve uvnitř Siranie a umožnil zaučení mistrů, kteří pak roznášeli nauku do okolního světa. Nauka si svou principielní jednoduchostí získala sympatie jak školních učitelů, tak černých Siranijců, jejichž chápání světa dokonale odpovídala. Netrvalo dlouho a z nového pohledu se stal pohled základní – alespoň pro žáčky odcházející ze Siranijských státních škol a pro vývozní učitele magie z řad černých Siranijců.

Co však revoluční objev obsahoval? Co to bylo, že se to dnes zdá tak jasné? O tom kronikáři s prostotou sobě vlastní nepíší, protože to považují za natolik samozřejmé, že to nevyžaduje zmínky. Naštěstí existují školní učebnice, do nichž můžeme nahlédnout a ty nám prozradí tolik:

Text Rudé lastury odhalil principielní příbuznost mnohých škol magie a umožnil jejich propojení. Problematiku toho, co to je magie, zredukoval z nepřehledné pestré směsice barvitých škol rozvíjejících tisícileté tradice kořenící v pověrách a šamanismu na jednoduché tvrzení “všechna magie je manipulace s energií” a následně magii rozdělil podle toho, s jakou energií manipuluje a tak vzniklo nové dělení, jdoucí často napříč existujícími školami.

I toto dělení ale text Rudé lastury překračuje a tvrdí “Ježto přirozenost nás, stvořených bytostí, jest složená, tak jest nám též zakoušeti energii jakožto složenou a rozlišovati její jednotlivé tváře. Ačli pro nás nepřekonatelná dannost, vskutku jest jen plodem smyslů a činnosti rozumové. V nejhlubším základě jest energie jen jedna jediná, jež v mnoha podobách nám se jeví.” Po tomto úryvku, který se vyskytuje jakožto triumfální vhled ve všech učebnicích magie, však následuje další tvrzení, které se již do učebnic pro jistotu nedává: “Jest to totiž prvotní Had, jehož svíjející a uzlující se tělo vytváří svou rozprostraněností nejednotnosti zdání – leč naše zkoumání proniknuvše i přes třpyt jeho démantových šupin, sestoupila do jeho podstaty, jenž jest i podstatou naší a tam obdržela zjevení toto.”

Vidíme tedy, že to, co se zdálo být triumfem rozumu a racionality je ve skutečnosti jen další šamanské zjevení – v tomto případě skupině mágů, kteří uctívali kosmického Hada. Tento postřeh ale v učebnicích nenajdeme… 

Nyní si ale představme rozdělení, které najdeme v Rudé lastuře:

– Mechanická energie: Energie předmětů daná buďto jejich rychlostí nebo polohou.

– Energie elementů: Energie elementů, z nich se všechny věci skládají. Tato energie se nevyskytuje také nikdy v čisté podobě, ale vždy v podobě jednoho z elementů: země, vody, vzduchu, ohně a éteru. Mezi energie elementů se počítají i další modality – například energie run nebo energie vyzařující z určitých božstev a magických center. Pokaždé jsou to energie “esenciální”, tj. jsou ve spojení s tím, čím věc je. Jakmile by odešly, zhroutí se i předmět, v němž se nacházejí. 

– Energie kosmických proudů: Lépe řečeno energie vyplývající ze struktury. V rámci struktury různé prvky plní různé role a tím spouštějí kosmické proudy, které tečou podobně jako řeky z hor do moře. Tento druh energie se vyskytuje všude v krajině i v každém kameni a jemu se věnuje nauka geomancie. 

– Energie života: Životní síla živočichů a rostlin, stojí ve zvláštním mezistavu mezi energií proudů a elementů, ale tvoří samostatnou kategorii, minimálně z hlediska praxe. Životní silou se zabývají léčitelé, oživovači, druidé a bylinkáři. 

– Energie vůle: Velice zvláštní druh energie, který plní jedinečnou roli, protože je zároveň prvkem pasivním i aktivním. Zatímco o všech druhů energie se zdá, jako kdyby byly projevem aktivity, ale ve skutečnosti jsou jen trpným objektem vlivů, tak vůle je místo kudy se do světa forem vlamuje duch.

Kromě vlny obdivu se proti Rudé lastuře zvedl i silný odpor ze stran mágů-tradicionalistů a v mnohých školách je dodnes tento přínos zcela ignorován. Navíc bylo samozřejmě časem zjištěno, že předložené zjevení není zcela kompletní, protože přes vysokou zasvěcenost jeho autorů byly pominuty celé kultury se svými specifickými druhy magie, které se do zvolených kategorií jen obtížně dostanou. 

Nicméně během let se stále častěji obracely oči k onomu citovanému učebnicovému postřehu o jednotě všech energií. Když nastoupila na trůn císařovna Sirian II., pozvala za účelem zkoumání této problematiky skupinu mantrinských mágů do Sairis aby tam spolupracovali s místními experty. 

Po desetiletích úmorné dřiny se vynořila takzvaná Nauka o Bytostné Jednotě, která postulovala, že celé universum, včetně všech souborů nekonečen jeho paralelních existencí, všechny jevy, elementy, bytosti atd. jsou složeny z nekonečně hluboké řady malých mrkajících oček (které jsou složené z hadů, kteří jsou složeni z očí atd. ad infinitum). Všechna jednotlivá vlákna energie jsou složena z těchto očí a frekvence jejich mrkání určuje, jaký druh energie bude vlákno prezentovat. 

Vzhledem k tomu, že řetěz očí není jen horizontální (tj. skládá se z nich každá energie vytvářející pak látku), ale i vertikální, tj. sama očka jsou složena z oček menších a naopak, postulovali Sairisští badatelé, že celý Grand ba i celý vesmír je jedním takovým očkem a s hrůzou zahájili výpočet, kdy má toho velké oko mrknout. Bohužel, astrologické výpočty zahájené za tímto účelem, nebyly ani po sto letech dokončeny a nejbližší odhady (založené na věštbách oficiálně schválených astromantů) ukazují, že velké oko Grandu mrkne s 66,6% pravděpodobností dřív, než bude konečný výpočet hotov.