Autoři

Jan A. Kozák

Jan Kozák vystudoval latinu a religionistiku a v současné době bádá a učí na FF Univerzity Karlovy. Přeložil ze staroseverštiny a latiny celou řadu původních pramenů (např. Ságu o Hervaře, která patří mezi jeden z Tolkienových inspiračních zdrojů) a z angličtiny přeložil dva Tolkienovy eposy (Legenda o Sigurdovi a Gudrún a Pád Artušův). Jeho výzkum skandinávského pohanství byl završen vydáním knihy věnované mýtům a rituálům spojeným s bohem Ódinem. Kromě akademického působení je Jan také učitelem šermu a ve volném čase se věnuje kaligrafii. V minulosti pracoval na Islandu na farmě, v Čechách jako šermíř kaskadér, novinář, noční hlídač… většina jeho vzdělání či zkušeností se tak jako onak nakonec výborně hodí jako předpoklad k jeho úloze vrchního “vysnívače” světa Siranie. Na co lepšího svoje znalosti použít, než na odkrývání-tvoření kouzelného světa fantazie. 

V oblasti fantasy si zamiloval žárlivou láskou především vše od J.R.R. Tolkiena, ponejvíce pak Silmarillion, The Lost Road a Mistrovy jazykové a písmové invence, ať už jsou kdekoliv. Mezi další oblíbené věci žánru patří též Amber Rogera Zelaznyho, kniha Každý z nás je legenda od Darrella Schweitzera, Duna od Franka Herberta a další. Největšími díly fantazie jsou ale pro něj opravdové mýty a legendy našeho světa od domorodých příběhů rovníkových kmenů, přes šamanské skazky Sibiřanů, klasické báje velkých civilizací Říma, Řecka, Babylónu, Persie, Indie, Číny a Japonska, až po magické životopisy tibetských světců a eddické písně dávných Skandinávců. Siranie v těchto všech mýtech koření, ale není jejich kopií, protože materiál prošel několikanásobným procesem alchymické destilace a transmutace, zvědomění a zesnovatění.

Jan Kozák je autorem světa Siranie a Vypravěčem při jednotlivých hrách. Příležitostně též hraje NPC členy družiny – především hrál postavu paladina Jezara. Ve světě Klanů je rovněž autorem a Vypravěčem a hrál družinníka Rivu. Jako autor textů pomáhá Jakubu Hruškovi při tvorbě stránek Siranie. Spolu s Lucií Lukačovičovou napsal několik příběhů zasazených do světa Siranie. Spolu s Janem Dřevíkovským vytvořil komix zasazený do NeSvěta.

Jakub Hruška

Vystudoval geochemii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy a v současné době se věnuje inženýrské geologii při stavbě tunelů, mostů a železnic. Mezi jeho největší zájmy patří kromě geologie také astronomie, zpěv, historie, grafická tvorba a modelování.

Poprvé byl ovlivněn fantasy literaturou, především pak dílem J.R.R.Tolkiena, nejvíce ho však zasáhla klasická díla vědeckofantastické literatury jako například série Nadace a předcházející série o robotech Isaaca Asimova, dílo Stanislawa Lema, A. C. Clarka, Herbertova Duna a díla dalších autorů. U těchto děl je většinou uchvácen celkovou náladou či charakterem světů, kterou dokázaly zachytit.

Již od jeho začátku hraje ve světě Siranie postavu elfa Súlina a mimo to se snaží přenést estetiku a vzhled světa Siranie z představ a myslí hráčů na papír a na tyto internetové stránky a zprostředkovat tak jeho náboj a náladu všem návštěvníkům a případným jiným zájemcům o tuto hru. 

Jakub je autorem prakticky všech map, kterými se stránky Siranie mohou pochlubit – jak mapy celého Grandu, tak také mapy zasvěcené jednotlivým regionům: Siranie, Severní království, či souostroví Argolin. Zvláště nejstarší mapa, kterou namaloval, mapa samotné Siranie, už začíná žloutnout stářím (nejenom proto, že byla jednou omylem polita Coca-colou) a my tak již nemusíme používat tolik grafických filtrů na její zestarobylení. 

 

Lucie Lukačovičová

Vystudovala kulturní antropologii a knihovnictví na FF UK v Praze. Ráda cestuje, část života trávila v Angole, na Kubě, v Německu, Anglii a Indii. Věnuje se psaní, překládání a výuce tvůrčího psaní v rámci DDM Praha 8 – Spirála.

Do oblasti fantasy ji uvrhl Pán prstenů od Tolkiena, stejně tak jako zájem o mýty, pohádky, pověsti a strašidelné historky. Její zvědavost vzbudily všechny obdoby snění, dávných obyčejů a rituálů, věšteckých postupů, nejrůznější příběhy, archetypy a představy. Mezi hlavní oblíbené autory fantasy (a nedalekých žánrů) patří LeGuinová, Holdstock, Doris Egan (knihy o Ivory), Rowlingová, Zelazny, Meyrink a Borges.

Ve světě Siranie hraje dryádu Omerin Zelenookou. V Klanech jí patří role mírné léčitelky Vathily, změněné později Měsíčním sálem v čarodějku Tanwó. Spolu s Janem Kozákem sepisuje příběh Klanů a vyšla jí série povídek zpracovávajících dramatické události v Siranijské hře (Stíny věcí, Stíny lidí, Stíny moře, Stíny věží, Stíny popela, Stíny snů, Výhonek růže). Jinak se věnuje nejrůznějším RPG od Dračího doupěte, přes Vampire: The Masquerade, až po experimenty jako Bunny Express, Honey Heist atd. Byla několik let Vypravěčkou dlouhodobého hraní Changeling: The Dreaming, v současnosti vede komplexní příběh o mnoha dějových liniích a rovinách v RPG Scion: Potomci bohů.

Doposud jí vyšlo přes sto povídek v časopisech (zejména Pevnost a XB-1) a antologiích (například v četných svazích Žoldnéřů fantazie, ve sbírce Žena se lvem, ve sci-fi sborníku Terra nullius a v mnoha dalších). Se spoluautory napsala například duchařinu Tajná kniha Šerosvitu, kterou fantasticky ilustroval Stryx (jeho medailonek viz níže), dvoudílnou dobrodružnou fantasy Cesta Rudé tanečnice a (s Františkou Vrbenskou) poetickou historickou fantasy z krutého Španělska 11. století Hořící kůň. Kromě toho publikovala čtyři samostatné romány: historické fantasy Vládci času a Zelený drak, Karmínový lev, pražskou urban fantasy Detektivní kancelář Sirius a sci-fi Stanice Armida. V angličtině publikovala steampunk fantasy novelky Spark of Thought a volné pokračování Spark of Eternity (LT3 Press, 2016 a 2017). Povídky jí rovněž vyšly v rumunštině, němčině, čínštině a indickém jazyce kannada.

Více o Lucii na jejích osobních stránkách, nebo na Facebooku.

Jan Dřevíkovský

Strixovo stránky

Vystudoval architekturu, nicméně kariéru architekta brzy opustil a v současné době je odborníkem na design hologramů. S holografií souvisí i jeden z proudů jeho grafické tvorby, jenž také obnáší fúzi umění a vědy, totiž design fraktálních krajin, které lze zobrazit jak dvourozměrně, tak trojrozměrně, pokud máte ty správné brýle.

Jan, nebo také Strix, je ale známý primárně nikoliv svými programovanými, ale svými rukou kreslenými a malovanými obrazy.

Ilustroval řadu zahraničních titulů v českých překladech (např. Les Mytág nebo Les Kostí od Roberta Holdstocka), ale původní české tituly, např. Tajnou knihu šerosvitu od českých autorek mezi nimiž je i Lucie Lukačovičová, jejíž medailonek najdete výše.

Vedle knižních ilustrací se také jako hlavní výtvarník podílel na celé řadě deskových her, z nichž většinu také spoluvyvíjel. Za zmínku stojí např. deskový simulátor klasického RPG dungeonu jménem Dorn a jeho rozšíření Kostějův věčný návrat, nebo ekologická výuková hra Ekopolis, na jejichž vývoji se v týmu potkali také s Janem Kozákem. Vedle toho ilustroval hry Multipolis, Malacca a řadu dalších.

S ohledem na svět Siranie a Klanů coby ilustrátor (spolu s Janem Kozákem coby autorem textů) vytvořil tajemný komix z NeSvěta o cestě zasvěcení, který obsahuje řadu hlubinných symbolů, jež hrají stěžejní roli také ve světě Siranie: všudypřítomný symbol oka, kosmogonického ohně, masek a démonické Tmy a sebepožírajících se hrdinů a hadů. Vedle komixu vytvořil také řadu ad hoc ilustrací pro stránky Siranie. Například mapu města Arkagantu, obraz Kamene Rozcestníku a několik dalších. V současné době společně s Janem Kozákem připravují deskovou hru o tvoření světů, v níž naleznete řadu známých míst z komixu či ze světa Siranie a Klanů. 

Ve hře zvané Zahrada, která se odehrávala na Urulóce v rámci Siranijského kosmu, hrál postavu Práma, mořeplavce bez moře. Ve hře Siranie pak hraje Orma, nevinného průvodce družiny na její poslední pouti před přerodem světa.

 

Tomáš Semenec

Absolvent obchodní akademie, ze které při práci živnostníka – správce sítě – mnoho nepoužívá. V současné době přehodnocuje svět kolem sebe, tedy jeho hlavní duševní aktivitou je asi nejspíše něco tak neurčitého, jako hledaní Cesty, Pravdy a Poznání. Mezi jeho hlavní fyzické aktivity patří šerm v rámci školy Magisteria.

Díky vlivu Sci-fi (Duna, F. Herberta) a fantasy knih (Amber, R. Zelazny) se v pubertálním období začal věnovat i duchovní a esoterické literatuře, souběžně s tím si kompenzoval nedostatek mystiky hrou RPG. Od DrD ve školních letech, po SdR a VtM a hlavně Dice-less RPG Amber, které ještě občas masteruje v rodném Mostě. V současné době, kromě oddychové válečné a scififantasoidní literatury, čte převážně literaturu pojednávající o posvátných, rituálních a náboženských zvyklostech různých kultur Země – což je jak říká ta nejdrsnější scifi a fantasy, která kdy byla napsána 🙂 Nemůže nedodat, že právě účast v hrách Klany a Siranie od vypravěče Jana Kozáka, jeho dobrého přítele, múzy i kritika, ho přivedla k touze po poznaní této, ne všem zřetelné stránky našeho světa a lidské osobnosti.

Ve světě Klanů hraje žárumilovného válečníka a čaroděje Haliarda ze Slunečního sálu, který doprovodil Hvězdu při pádu z Nebes na smetiště světů. V Siranii, možná až příliš, pravdomluvného a přímého Krále Anskara, inspirovaného tradičním Sikhským vzorem bojovníka/muže.

Vojtěch Kozák (in memoriam)

Vojta byl nadšený sportovec, učitel jógy, taiji a taijutsu, čemuž věnoval většinu svých aktivních sil. Již v mládí se věnoval atletice, závodně vrhal oštěp a později se zaměřil na sebeobranu a bojové sporty v mnohých jejich podobách, počínaje boxem a kickboxem, přes aikido, judo až po klidné a meditativní taiji. Studoval, ale nedokončil, řadu oborů, český jazyk, litevštinu, polštinu, ale jeho srdce v tom nebylo. Jeho vášní naopak, vedle sportu, bylo všechno indické, takže se mnoho let věnoval studiu sanskrtu, učil se zpaměti mantry a pilně studoval hinduistické nauky. Vojta byl zvláštní uzavřený člověk s pevnými zásadami a osobitým smyslem pro humor. Zemřel mladý, po dlouhém boji s duševní nemocí a krátkém boji s rakovinou. 

Vojta byl velkým milovníkem především dvou románových světů: fantasy světa J.R.R. Tolkiena a sci-fi světa Franka Herberta. Jak Pán Prstenů tak Duna patřily mezi příběhy, které Vojta znal do nejmenších detailů a leckdy je citoval zpaměti. S postavami se ztotožňoval v každodenním životě a žil tyto příběhy možná více, než ostatní lidé. 

V Siranii patřil dlouho mezi nejzapálenější hráče a herní tahouny. Z jednotlivých her vytvářel podrobné zápisy, které psal rukou do starobylé vázané knihy, takže působil dojmem bedlivého kronikáře. Z knihy je posléze přepisoval a upravoval do textu, který je stylem na hranici povídky a kroniky a zachycuje do podrobností popisy, dialogy a atmosféru hry, která se jinak v méně podrobných zápisech ztrácí. Vojtovy zápisy najdete na zde na stránkách v sekci Siranijské vyprávění.

Mezi další autory a hráče patří nebo patřili Adam Šnobl, David Šimeček, Jarmila Grimmová, Lukáš Linhart, Anet Askra Boučková, Atlan, Petr Jonák, Petra Lukačovičová, Andrea Morávková, Ctibor Petrů, Martin Žďánský, David Hartl, Jakub Felcman, Jan Stuchlý, Kateřina Veselá.