Alpás

Prastará rasa, o níž se praví že vznikla spolu se světem samotným. Oproti lidem jsou elfové nesmírně dlouhověcí, v povaze klidnější a mírnější. Žijou v sepjetí se silami přírody a narozdíl od lidí jen málo mění své zvyky a svou povahu během života. Podobně jako lesní zvěř žijí v instinktivním souladu s okolím a je jim vlastní jakási moudrost, moudrost rovnováhy, která je lidem nepřístupná a proto ji nahrazují rozumem (který je ale často klame). Elfové na machinativní lidský rozum naopak příliš nedají a rozvíjejí vlastní pojetí, v němž se snoubí inspirace a intuice. 
Elfů je mnoho rodů a skupin, které se liší prostředím v němž žijí, zvyky i povahou a vzhledem.

NEZROZENÍ: Praotci elfů, kteří povstali spolu se světem. Bohové, sami ze sebe vzniknuvší. Tyto bytosti, jejichž počet je vyjádřitelný jedinou číslicí, jsou počítány mezi mocnosti po bok andalů, archontů a maghavanů. Někteří z nich došli úplného ztotožnění s nějakou tváří přírody a jsou předmětem kultického vzývání. Je mezi nimi i několik takových, kteří upadli v temnoty a stali se zlými božstvy. Tito nejsou ctěni elfy, ale padlými rasami na dalekém západě a severu.

PRVOROZENÍ: Synové a dcery Nezrozených. Je jich více, než jejich otců a jsou mezi nimi i takoví, jejichž rodičů jméno je již zapomenuto. Jsou to mocní páni mezi elfy, vládcové a vznešení princové, kteří pamatují věky.

VZNEŠENÍ ELFOVÉ: Národ obyčejným smrtelníkům neznámý. Ve všem předčí své soukmenovce z jiných rodů. Jsou krásnější než lesní elfové, nebezpečnější než diví elfové, šikovnější než šedí elfové a tajemnější než mořští elfové. Jejich vlasy jsou havraní a oči jasné jako hvězdy. Jejich čarovné paláce a zářící města se nenachází na zemi lidí, ale vznáší se v Alpasthanaře, zemi legend, do níž dokáže najít cestu jen bytost poučená, nebo poutník neobyčejně nadaný, který nalezne v hlubinách hvozdu čarovné stezičky do elfích světů.

LESNÍ ELFOVÉ: Nejpočetnější z elfích rodů. Obývají hluboké hvozdy Grandu, tam, kde je přítomnost syrové přírody nejsilnější. Přejí divoké kráse podzimních lesů i jarnímu rozkvětu luk. Žiji svobodně po lesích a shromažďují se ve stromových městech hluboko v nitru lesa. Odívají se do zelené a zlaté a rozumí přírodní magii. Mívají zlaté vlasy a hnědé oči. Jsou velikými přáteli dryád.

DIVÍ ELFOVÉ: Obývají místa zapomnění – skalnaté náhorní planiny a pokažené, temné části lesa. Žijí v jeskyních a uctívají duchy a své předky. Ovládají zakázaná umění, ale před elfy jiných rodů je nepoužívají, neboť se bojí jejich zloby. Barva jejich vlasů je šedá nebo šedohnědá a jejich oči jsou temné.

ŠEDÍ ELFOVÉ: S tímto rodem elfů se smrtelník setkává nejčastěji. Obývají kamenná města po způsobu lidí, i když jemnější a krásnější. Živí se obchodem, zprostředkovávají komunikaci mezi elfy, kteří se lidí štítí a lidskou civilizací. Šedí elfové totiž lidmi nepohrdají, ani se jich nebojí, nýbrž si někdy dokonce libují v lidských činnostech, jako je již zmínený obchod, řemesla a vědy, jimž holdují nejvíce. Městečka šedých elfů se rozkládají obvykle okolo nějaké slavné školy, nebo university. Šedí elfové mívají tmavé i světlé vlasy a někdy mají doknce i tmavší kůži. Tito elfové se totiž někdy mísí s lidským obyvatelstvem.

MOŘŠTÍ ELFOVÉ: Nepříliš známýnárod obývající jak ledová moře severu, tak překrásně barevná moře jihu. Umí rozmlouvat s rybami a delfíny, přátelí se s najádami a tritony a rozumí mořským proudům. Dokáží se proměnit v delfíny, medúzy, ale i vodní víry a zrádné proudy. Málokdo s nimi hovořil a jejich řeč zůstává tajnou.

TEMNÍ ELFOVÉ: Jsou vzhledem velmi blízcí člověku. Tváře i postavy jsou oproti jiným elfům energické, živelné, bytelné. Vlasy mají hnědé, rusé či černé, oči tmavé, obvykle ne modré ani zelené (jak je časté u lesních a šedých). Výraz v tváři spíše umíněný, neklidný, zaujatý, šibalský, rozhněvaný. Povahu mají prchlivou, ctižádostivou, nelítost- nou. Někdy se zovou “krutí elfové”. Jsou válečnickým národem, který příliš nedá na duchovno a složitější rituály. Přidržují se spíše praktic- kých věcí. Platí u nich, že silnější vítězí a osobní souboje jsou jejich oblíbenou kratochvílí.

Každý z velkých elfích národů zde zmíněných se samozřejmě dělí ještě na mnoho kmenů a rodů, jejichž rozdílnost je někdy stejně velká, jako rozdílnost jednotlivých velkých národů od sebe. Naším účelem je ale pouze popsat hlavní elfské typy.